Nad krajinou se líně povalovaly paprsky zapadajícího slunce. Doktor Mitvorský se protahoval v úzké, rozkodrcané chodbičce vlaku. Opřel se o rám otevřeného okna. Druhý den cestování v kupé se zadumaným, zaneprázdněným okultistou by nebyla zábava pro nikoho. Poslední paprsky slunce oranžově kreslily po polích kolem tratě, povzbuzení a potěcha pro oči.
„Pojďte se na to podívat, Karle. Za chvíli to slunce zmizí úplně,“ houkl přes rameno doktor do kupé. Erben odvětil nezřetelným zamručením, ve kterém zněla únava i neochota.„Ještě chvíli… Už to skoro mám.“ Doktor se zhluboka nadechl večerního vzduchu a v duchu si přehrával poslední dva dny cestování. Když se teď nad tím zamyslel, nemohl si vybavit, jestli viděl Erbena zamhouřit oko na déle než půl hodiny a i to jen tehdy, když nocovali v zastaveném vlaku na vídeňském nádraží. „Mimochodem,“ otočil se znovu k otevřeným dveřím kupé, „Ten průvodčí… pořád si myslím, že se mu o tom Vašem pohledu bude zdát ještě několik nocí. To Laudanum, které jsem mu podal, nezaručí, že si vše bude vykládat jako špatný sen. A kdyby-”
“Ano, ano, já vím,” omlouvavě mu skočil Erben do řeči, vycházeje z kupé právě když poslední paprsek slunce zmizel za horizontem. “Kdybych tu očistu od daru Orobase provedl ihned po vyjetí, na žádné tinktury a uspávání a skrývání průvodčích v nádražních čekárnách Olomouce by nemuselo dojít, já vím. Byla to neopatrnost,”
“Zmeškal jste poslední světlo,” zasmušil se Mitvroský a vrátil se pohledem zpět ke krajině za oknem. Už ubývalo polí a přibývalo lesů a hor. “Takhle velký přesun, to nezůstane bez povšimnutí. Měli bychom očekávat zájem úřadů. A pokud se do toho začne pouštět Vatikán…“ Erben neodpověděl, jen mlčky stál vedle doktora a pozoroval ubíhající krajinu. Oba věděli, co by větší zájem inkvizice znamenal.
„Napřed se ale musíme ujistit, že stojíme na pevné půdě,“ začal Erben. „Na panství máme kontakt, nějaký pan Pilinka, prý už se Společností někdy spolupracoval. Mám se s ním setkat hned po příjezdu, dovede mě k chatě, kde budeme mít zázemí a snad se pak brzy dostanu i k baronovi. Vy můžete přijít s ostatními v průběhu dne, snad si pár hodin odpočinete. “ Doktorovi se tato myšlenka okamžitě zalíbila, alespoň malý luxus v podobě pár hodin na jednom místě si snad mohou dovolit.
„A co Božena?“ zeptal se náhle Mitvorský, jakoby si až teď dovolil podivnou myšlenku pustit na jazyk. „Opravdu si myslíte, že je mrtvá?“
Erben mlčel dlouho. „Možná. Ale jak ji známe… “ Pohled mu potemněl a v hlase se usadil chlad. „Naše práce není přivolávat zpět mrtvé, ale hledat a chránit živé. Pokud je šance, že je naživu, zjistíme to a najdeme ji. A pokud ne, pomstíme její smrt.“
Doktor jen tiše přikývl. Za oknem se v dálce zaleskla světla prvních horských stavení ve stínu majestátního Altvateru. „Ještě pár hodin,“ prohodil Mitvorský a klapl víkem od hodinek. Erben si povzdechl a vrátil se zpět do kupé ke stolu pokrytém poznámkami, dopisy a knihami. Těch pár hodin před příjezdem do Freiwaldau bylo třeba využít.
Drahé hráčky, drazí hráči,
Čas se nachýlil a Vaše postavy přijíždí do kraje opředeného temným tajemství, přijíždí řešit záhadné zmizení a jeho podivné, nebezpečím čpící okolnosti. Na pomoc vám v tom kromě vašich jednotlivých schopností budou i systémy budování základny, produkce výrobků a provádění rituálů.
Opět platí, že se nějaké drobnosti ještě mohou upravovat, ale o případných změnách se včas dozvíte.
To je prozatím vše, se svými otázkami se prosím neváhejte obrátit na org tým.
Děkujeme za pozornost a přejeme příjemné čtení.