
Úzké dlážděné ulice se plnily lehkou mlhou a orosená dlažba občas podkluzovala. Erben kráčel ulicemi Amsterdamu, naslouchal výdechům spícího města i tlumenému lomozu neusínajícího přístavu v dálce, kam teď směřoval. Ulice byly tak klidné, téměř prázdné. Potkal sotva tucet lidí a o běsech ani nemluvě. Ve stínu hostince zahlédl mihnout se Kaboutera, drobného nizozemského skřítka, který na zádech nesl ulovenou krysu. Naproti škole chvíli pozoroval zmáčený přízrak dítěte, jak pobíhá kolem kašny, smutně se zasmálo a se šplouchnutím zmizelo v kanále. Z nábřeží zahlédl v řece Amstel ramena a ploutev mořské panny, která se z nějakého důvodu rozhodla hledat své další posluchače mezi obyvateli přístavního města. Ale to bylo vše, jen pár běsů a jinak nic. Vše ostatní byl jen běžný ruch města. Po zážitcích posledních týdnů to bylo až znepokojivě klidné.
Nic jako v těch proklatých lesích jesenicka, kde každý den naráželi na další přízraky a děsy a umrlé a kdo ví co ještě. Ale i tam se věci po pár dnech začaly zklidňovat. Necelý týden zůstával v lese a okolních vesnicích. Z první ruky mohl pozorovat, jak běsů i mirabilií začalo ubývat. Vesničané mohli spát klidněji a i příroda se uklidnila, alespoň tak se to Erbenovi zdálo. Pořád tam však zůstali bandité a poddané terorizující pohůnci z baronského panství. Někteří dokonce začali otevřeně vzývat to či ono slovanské božstvo. Ale s těmi si snad poradí světská spravedlnost. A nebo svěceným olejem mazaná, ocelová pěst inkvizice. Nadpřirozeno se ale na Jesenicku uklidnilo. Na okultistu to ale nepůsobilo jako když se něco ukládá ke spánku. Spíše jako když se obr nadechuje před hroznovým řevem.
Ale na to už Erben nechtěl myslet, toužil vše nechat za sebou a zaměřit se na budoucnost a nové poznatky na cestách. Měl před sebou spoustu práce a možná i trochu zábavy. Cesta přes Atlantik byla možná potenciálně strastiplná, ale nový kontinent toho nabízel tolik. Všemožní běsové v oblasti Hranice, haruspexové Nového Říma, rituály domorodých šamanů v Muh’nah’kain Oshak – bylo mnoho co vidět a ještě více co se naučit. Rozhodně kráčel dál k přístavu, ale když zatočil za roh a uviděl přístav i velké, zaoceánské lodě, zpomalil, znejistěl. Možná to byla odpovědnost k domovině, možná skrytá stránka jeho prokletí. Jako by měl náhle boty z olova, každý další krok směrem k lodím ho stál nadlidskou sílu a kdyby mohl, dozajista by došel k lodi S/S Ryndam zadýchaný a zmáčený potem. Když se ale jeho ruka dotkla konopného provazu na prvním sloupku zábradlí, všechna tíha náhle opadla. Jako by z něj někdo strhl mokrý, studený plášť, mysl se mu vyjasnila a měl pocit, jako by se mu rozbušilo srdce. Ještě chvíli hleděl na temné, houpající se linie lodi a poté po rampě tiše vklouzl na Ryndam. Důstojník noční směny od něho jako Cháron přijal dva váčky mincí a uvedl Erbena do cestovatelovy kajuty. V jejím tichu, opět odevzdaný do rukou smrtelníku, si Erben povzdechl. “Však já se brzy vrátím zpátky,” zašeptal do ticha místnosti připomínající kobku. Nový svět měl sice mnohé poklady, které toužil okultista odhalit, ale už teď věděl, že je ke Starému kontinentu poután mízou i kořeny. Už teď cítil, že ho skrze krev a plamen černé svíce někdo volá.
Drazí hráči, milé hráčky, vážení členové Společnosti!
Možná je to jen Velesův sen a za chvíli nás probudí kruté krákání havranů někde na jesenicku v roce 1796. Ale do té doby jsme opět zpět v civilizaci, v bezpečí našeho reálného, normálního světa.
Než vám vzpomínky na zážitky larpového tábora zmizí jako pára nad kotlem Yagi, rádi bychom zaznamenali vaše názory a poznatky v dotazníku. A pokud nezakopnete o Bludný kořen, vyplnění dotazníku vám nezabere déle než 10 minut. Prosíme o jeho vyplnění pod výhružkou obtěžování forgem ![]()
A pokud byste si ještě jednou chtěli přečíst, jak všechno a všichni skončili, níže najdete i Závěry světa, Společnosti i jednotlivých postav.
To je za org tým prozatím vše. Moc vám všem děkujeme za účast na larpovém táboře a děkujeme za hru a příběh, který jste nám pomohli vytvořit.
Těšíme se na vás všechny na další larpové akci. ![]()
![]()
![]()
S krákáním v srdci a konečně dostatkem spánku
Váš Orgtým
